Láska

Láska je jen chvilinka,
co srdce potěší,
nemusí být chvilinka,
když nepustí se z otěží.

Láska srdce dojímá,
chce být nám blíž,
proč ona ji nevnímá,
když já chci být jí blíž?

Láska štěstí rozdává,
ať blízká či vzdálená
a kuráž nám dodává,
proč jenom je spálená?

Láska drží nad vodou
našich srdcí vzplanutí,
potkal jsem tě náhodou,
proč teď slzí kanutí?

Není všechno zlato, co se třpytí,
láska vyvíjí ten tlak
a já dávno v sobě cítím,
že nám dvoum už ujel vlak.

Třeba ale může vzplanout znovu,
nechci číst už v knize osudu,
stále myslím na tvá slova:
s tebou já už nebudu

Vrať se mi, lásko!