Kvítek ze sadu

Jako záblesk z nebes pat,
Na mě nový svět,
V srdci zasadil jsem nový sad,
Již v něm klíčí první květ.
Je to životodárná voda,
Je čistý jak azurové nebe.
Však není to pouhá náhoda
Že květ má podobiznu tebe.

Našel jsem cestu vedoucí k cíli,
Vede k poupěti v sadu,
Jdu k tobě a napínám své síly,
Neponechám tě zde chřadnout v chladu.
Do dlaní tě skrývám,
Opěrným sloupem chci ti být,
Nepoznaná slůvka do dlaní zpívám,
Mám chuť držet tě v rukou a světem jít.

Před bouří i divou zvěří,
Holýma rukama tě budu krýt.
Sám tě vynesu do měsíčních věží,
I na hvězdy, budeš-li to chtít.

Jakmile sad se zahřeje dosti,
Vrátím tě zas zpátky to mi věř,
Zachováš si všechny krásy, ctnosti,
Vykvete z tebe růží krásný keř.