Pocit

Ten pocit je strašný a já chci ho dostat ven
vždycky, když se mi zdá v noci sen
Je zmatený a bez děje
někdo se mi v rohu směje

Nedokáži ho poslat pryč
nemám po ruce žádný bič
Mou zbraní je vlastní srdce
a klíč od něj svíráš v ruce

Kdybych našla správná slova
pokusila bych se znova
popsat pocit, jenž nemá konec ani začátek
všechno se vrací nazpátek

Ten pocit mají všichni, je to pocit vášně
někdo to hodí za hlavu a já píšu básně
Básně o snu, co mě stále trápí
básně o člověku, co má roztrhané šaty

Nechci spát, přesto usínám
pláču, naříkám a proklínám
Člověk, jehož vzhled je cizí
před očima dále mizí

Ale poznávám ho po hlase
on se vrátil – je tu zase
Na jeho tváři nasazená maska
tomu pocitu se říká láska