Mrkací panenka

Panenka mrkací byla jsem já
v šatičkách na míru vystrojená.
Štěstí a kouzlo v očích mých
studěly někdy jak zmrlý sníh.
Z lásky jen křeče a bolesti zad,
když ňákej hajzl mi do oka pad´.
Uměla jsem si krásně na lásku hrát,
pro ty tvý kecy život ti dát.
Život je změna, já budu jiná,
nebudeš skrytý jak nášlapná mina.
Snad už jsem jiná, snad tomu věřím,
nelhat sám sobě - o to tu běží.
Mrkat si budu klidně dál,
později zjistíš, žeš o mě stál.
V tom krásném světě dávám ti mat,
teď už smíš, lásko, tak jenom litovat!