Loučení

Už to bude rok,co s mi z vlaku mával,
A tak najevo svoji radost dával.
Viděl si slzy mé,
Tobě to bylo jedno tys toužil po jiné.
To já však nevěděla,
Ještě jsem ti pověděla,
,, čekám už na tvůj návrat,,
Ale ty si začal jenom mávat.
Bez políbení,
Bez něžného pohlazení, bez rozloučení,
Odjels jak největší sketa,
Já netušila že je to naše meta.
Plakala, psala, vzpomínala na tebe,
Ty však s jinou si kráčel do 7. nebe.
Já zůstala bez srdce, bez duše,
Jen slyšela jsem jak smrt ke mně kluše.
Moje trápení to ukončilo,
Všem ostatním pohrozilo,
Že nemají odjíždět bez vysvětlení,
Že nemají odjíždět bez rozloučení.