Sbohem

Tolik krásných dnů
už jsme spolu prožili,
Bůh dal našim snům,
aby z mysli ožily.

Sedáváme spolu v trávě,
díváme se do očí,
polibek smi dala právě,
srdce se mi rozskočí.

Ten byl sladký jako med,
láskou svou se rozplývám,
polibek ti vrátím hned,
pomalu už dospívám.

Sedíme tu spolu stále,
slunce za obzor už zapadá,
máme štěstí, že se máme,
tolik plánů mě teď napadá.

Kolem nás už všechno utichá,
obklopuje nás ta noc,
já křičím zlehka do ticha:
snad nechci až tak moc.

Jen být s tebou až
vyhoupne se kotouč na oblohu,
tak si toho važ,
slunce už je na obzoru.

Vychází jak každý den,
dnes však drásá víc,
už jen chvíli jen
a pak vůbec nic.

Lásko moje, miluji tě,
zamávej mi do dálky,
až skončím, jednou, najdu si tě,
teď však musím do války.

Sbohem