Schoulená v tvé dlaně...

Zatím
co přikrývám tvou hlavu
věncem ze svých prstů
tiše kladu
své dětské city na tvá bedra
/a slunce možná vychází.../

Povídám cosi
"ty jsi ale popleta"
pleskl si mne něžně do ramene
a já, já schovám před celým světem
do tvých dlaní
/a slunce, to se klaní/

Noc končí
dlouhá byla vskutku
/pro bolesti smutku/
však teď
pokrývám tvou hlavu věncem našich přání

schoulená do tvých dlaní

/a slunce vychází.../