Když sněží vůně...
Když sněží vůně...
Anotace: ...třešně tady už zvolna odkvétají...i jabloně pár lístků k zemi posílají... :o)
teď lístky z jabloňových květů,
vůně se kolem prostírá
jako dech Avalonu,
ostrova z bájných světů...
pro lidskou duši léčivá...
Sněží...
nebe je azurově modré,
do trávy padá bílá nádhera
jako v den svatební,
s tvým setká se můj pohled...
beze slov láskou objímám...
Komentáře (15)
Komentujících (15)
Doporučit
Tisk
Jela jsem v autě po nějaké okrsce a ty bílé lístky mi padaly za stěrače. Musela jsem zastavit. Vzpomněla jsem si na tuhle Tvojí básničku a vychutnala chvilku snění... Jen tak si lítám s jarní vůní... s Tvými básničkami.
04.05.2007 10:20:00 | Koprtinka
Sněží,
sníh padá do vlasů, ale nezebe.
Sněží
a přitom slunce září pro tebe.
Sněží,
bílé pohlazení,
sněží,
srdce jsou probuzeny.
Krásná...
27.04.2007 09:34:00 | Mava
...pozri,v diaľke kvitne
jabloňový kvet,
Teba však niet
a čas tak uteká...
/ Paľo Hammel /
26.04.2007 12:29:00 | džemo
..u nás si dávají načas (tak jsem si kousíček té Tvé básničky alespoň vypůjčil do své...)Vadí-nevadí ? :-)dík
25.04.2007 14:57:00 | skaj
U nás je jabloň ještě jako nevěsta celá v bílém.Až se bude chystat na svatební noc a šat se jí rozplyne vzpomenu si na Tvou krásnou básničku.
24.04.2007 20:35:00 | s.e.n
Lístek
Maličký lístek květu padá k zemi.
Nastavuji dlaň,
cítím jeho dotek,
teplo jeho života.
Skrze jeho jemnost,
proudí sluneční paprsky do mého těla.
Stejně jako on jsem jich plný.
A ta vůně,
hlava se mi zatočila.
Básník by napsal:
Sněží s toho stromu.
Já?
Žiji, nejsem slepý,
děkuji, že vidím krásu kolem sebe.
Maličký lístek leží na dlani,
je plný slunce, bzukotu včel.
Jsem šťastný, za ten zázrak,
jsem šťastný, že jsem…
že jsem tudy šel.
Tvá báseň je nádherná.
U nás rozkvetly třešně teprve před pár dny a jablůňky jsou ještě nesmělé.
Přeji krásný den.
24.04.2007 16:13:00 | kouzelníček
Je nádherná...chtěl jsem napsat včera jednu hodně podobnou...chodíme s Katkou domů totiž třešňovou alejí...Je to úplně nádherné...Ty stromy,ta vůně,ten pocit, to jaro.Děkuju*
24.04.2007 16:04:00 | STIMPRE
Před domem mých rodičů stála obrovská třešeň. Před dobou "sněžení" vždy do noci nádherně zářila. Její první třešně signalizovaly nebezpečnou blízkost školních prázdnin. Jednoho dne se začala naklánět..možná už nemohla víc dát.
Zase čaruješ Cecilko, viď..
24.04.2007 12:33:00 | Mourek
... zavalená dotekem vloček ... nedýchám
... a závěj ... mi je teplým ... domovem
24.04.2007 11:35:00 | Marcella
Tak, Cecilko, Ty dnes mj. vzpomínáš na den svatební a já jsem včera psala o líbánkách...Takto nás inspiruje to prudké, omamné jaro. Báseň je velmi krásná, líbí se mi hlavně 2. sloka.
24.04.2007 10:26:00 | Liv
konečně už je tu jaro:-)probou zí se láska a květy voní na dálku:-)pěkně si to podala,mám ráda pozitivní básničky,kde hraje velkou roli příroda..vždyť je tak krásná,tak proč jí nevěnovat pár veršů.
24.04.2007 10:06:00 | airelle