Pamatuji ta slova

Kdysi jsi mi vštípila
Větu plnou víry,
Nyní se ta slova splnila,
Pravda jejich sílí.

V davu zářící lásku zříš:
Tak slova tvá zněla,
Tu krásku mezi tisíci uvidíš,
Teď vidím - žes pravdu měla.

Čas se zastavil v tu chvíli,
Zřel jsem tu zář jasnou.
Tvá slova mě dovedla k cíli,
Spatřil jsem tvou tvář krásnou.

Spřádá klikaté cesty osud náš,
Vždyť to sama znáš.
Že mě dovede k nohám tvým,
Jak dál to bude netuším.

Zde končí mé řádky,
však bez konce jsou.
Neznám osudu hrátky,
Proto jejich konec je hádankou...