Na dálku

v každém tónu,
v kterém tvoje srdce udeří,
rozeznám symfonii,
které uvěřím.......
ač nehmotný a v dálce jsi,
tvé dlaně a tvé oči
si vymyslím,
aby jsi byl se mnou
po všechny chvilky,
a jejich barvy
jako plamínky,
pokaždé zapálí mi srdce
a ono pak vydrží i více,
než se znovu spojíme
v letu časem,
než ucítím tě v té
nekonečné kráse...........
někdy mi připadá,
že možné není,
abych zase letěla ke hvězdám,
v tůni utopila stará trápení,
tak šťastná, že tě znám...