Moc jsem tě milovala
Moc jsem tě milovala
a ty sis ji vzal.
Měl jsi mě celičkou….
ještě jsi vedle bral.
To já však nevěděla,
má láska hořela dál.
Lehce jsi mě dostal,
tos dobře uměl.
Tvá něžná náruč s polibky…
mě rozum vyšuměl.
Já jsem tě milovala,
tys mi jen rozuměl.
Ve věrnou lásku věříc,
i drobky jsem brala.
Až rozum zavelel…
já konečně to vzdala.
Vzala jsem to z gruntu
a „s láskou“ tě hnala.
Jé, to se mi ulevilo,
zase mám v lásku víru.
Koupila jsem si pejska,
a na mužský dštím síru.
Ať si jen ten pravej počká,
až naučím se lásky míru.
Komentáře (9)
Komentujících (8)
Doporučit
Tisk
Úplně cítím to co jsi napsala, ale chce to v sobě najít kus síly,postavit se na vlastní nohy,zhluboka se nadechnout a pak dýchat ten krásně čistý vzduch bez zadržení dechu a bez trápení:-))Hodně štěstí,lásky a zdraví přeji!
11.07.2007 16:44:00 | Dajana
Je to výborně s optimismem do budoucna napsaná báseň.
A konec je,nebo tehdy spíše byl dobré řešení.
29.04.2007 19:02:00 | s.e.n
Síru jako necítím a proto je narozeninová už skoro májově tvoje. (HIM ... ne jeho, ale ji ...8-D )
28.04.2007 21:21:00 | muzikant
Kilo za to, žes vzala život do vlastních rukou! Kilečko pro ženskou, co se nebojí...a kilánko za optimismus...to máme tři stovečky...admine-uprav bodování!!;o)
27.04.2007 21:39:00 | Navire
Víš Elčo, když jsem tohle napsala bylo mi třicet a právě jsem se rozvedla. A kliše,nekliše bylo mi bezvadně. Ještě dneska cítím ten pocit uvolnění a svobody, když jsem vyšla z budovy soudu a byla jsem rozvedená.
27.04.2007 21:03:00 | Verule
ne, že by mi ty verše přišly špatný, ale je to takový klišé...to je muj názor a je dost možný, že už jsem napsala něco podobnýho
27.04.2007 20:42:00 | Elča