bez názvu

seš krajina ve slunci západu
co se modlí za vodu
a z důvodu známého tváře měníš
a nevíš tak
kdo a jak miluje Tvojí podobu jarní
a kdo zase letní má rád
já osobně ukrad bych ti náhrdelník z čerstvých jeřabin
jak přejdou mrazem
pomalu ujídal než spadnou na zem mezi nás
nebo do šatů výstřihu
a hledal pak správnou polohu hlasu,
která půjde ke Tvým vlasům