Život
Život
Co odráží se v básních mých?
Láska, smutek, radost a nebo hřích?
Zvony dnes divoce bimbají,
cože to za zvěsti šířit se chystají?
Pojednou zavládl v duši mé smutek...
všichni mi odcházejí,... i Ty - jsi utek"...
Už nechci nic slyšet, nechci nic číst...
nechci nic vidět, ani pít a jíst...
Proč?
Proč dny a skutky se stále tak střídají,
proč oči mé, teď tupě do blba zírají?
Vždyť - Život, včera tak krásný byl...
dnes se mi v zoufalství proměnil...
A já, teď bez Tebe už nejsem nic...
nebudu Tvoje, už nikdy víc!?
Zvony tam v dálce, divoce bimbají,
snad ani ony, už odpověď neznají...
Láska, smutek, radost a nebo hřích?
Zvony dnes divoce bimbají,
cože to za zvěsti šířit se chystají?
Pojednou zavládl v duši mé smutek...
všichni mi odcházejí,... i Ty - jsi utek"...
Už nechci nic slyšet, nechci nic číst...
nechci nic vidět, ani pít a jíst...
Proč?
Proč dny a skutky se stále tak střídají,
proč oči mé, teď tupě do blba zírají?
Vždyť - Život, včera tak krásný byl...
dnes se mi v zoufalství proměnil...
A já, teď bez Tebe už nejsem nic...
nebudu Tvoje, už nikdy víc!?
Zvony tam v dálce, divoce bimbají,
snad ani ony, už odpověď neznají...
Komentáře (3)
Komentujících (3)
Doporučit
TiskKomentáře
Smutná píšeš Dášo slova,
tvá duše smutkem je zdrcena,
nechceš slyšet-vidět-jíst,
v zoufalství se utopit?
Však ze smyslů ti ještě zbývá,
nasát chuť si do života,
snad je stále pro co žít,
i slovy nech se pohladit.
Vždyť dny šedé-zamračené,
budou jednou prosluněné,
tvé oči se budou smát,
pro toho kdo bude tě mít rád.
Ať to špatné rychle zmizí,
na hezké dny ti slunce svítí,
pak v lásce si je prožívej,
s milým v náruči se objímej.
04.05.2007 06:44:00 | bobi bobie