Pláč za nic

Od skelných očí odráží se ti slunce svit,
Ać myslíš si co chceš, nemohu si tě zasloužit.

"Nezasloužím si", to zní až trochu poeticky,
ale překonáš to. Jako vše, a jako vždycky.

Ale pláčeš. Zní mi to jak skřipot houslí,
jenže já ti lásku nevykouzlím.

Pláčeš. Cítím jak tvé slzy mi stékaji po rameni,
vidělas naše setkání, jako osudové seznámení.

Pláčeš. Pevně mně držíš v obětí,
věř - špatné sny ti odletí.

Pláčeš. Doufáš, že je to jen můra noční.
Neboj a slzy si vyplač, vílo potoční.

Myslíš, že nebude nic už nikdy správné.
Pomalu tvá křehká duše ti v nitru vadne..

..a bezvýznamné promiň nic nezachrání.