Okno

Okno

K ránu z okna hledím,
úsměv za pláč měním,
hledám lásku ztracenou,
pro tebe již bezcennou.

Zmizela mi z očí dávno,
jak ty někam odešla,
ani nevím, co se stalo,
snad do srdce se nevešla.

Proč zpřetrhals její pouta,
pročs ode mě odešel?
Na to se ptám černi kouta,
kam proud světla se nevešel.

Ptám se také tvojí fotky,
co ze stolku se směje,
tváří se tak bezstarostně,
neví, co se děje.

Již slunce krásné přes okno
na mě zas se směje,
a na stromě venku
hrdlička mi pěje.

Pěje píseň o lásce,
co tím oknem odlétla,
pěje chlapci na lávce,
co vydal se snad do světa.

Snad potká také někde lásku
a nenechá ji odletět,
kéž nikdy jeho dívka,
z okna nemusí se zahledět.

Piji nápoj zapomnění,
alkohol mou bolest vzal,
odnesl ji, kde nic není,
a já mohu jíti dál!

--------------------
------------*------------
-----------****------------
----------******-----------
---------*******----------
---------******------------
----------***-------------
---