Černá labuť

Svou duši svěřím černé labuti
ta pozná moje prokletí
má krev a její křik
hůř bylo a nebude už líp
osud mě poutá okovy
možná že někdy přebolí
všechno co nebylo a mohlo být
snad ještě žiju a umím snít

Jsi moje naděje má něžná valkýra
jsi vším pro co se umírá
podej mi ruku a nech mě jít
už skoro nejsem a nechci žít
vezmi mne kde nebyl jsem a nebudu
jsi poslední z mých důvodů
vezmi mne tam vzhůru nad oblaka
jsi poslední co snílka láká

Už nežiju jen tak si živořím
jsem ničí a jsem i tvým
já nemám křídla
a nemám ani Tebe
tak prosím
dej mi své černé nebe