Leť za zvony

Zvony odletěly,
každou cestou do Říma,
Nevěřím, že čas se zastaví,
rozprostři křídla...a leť,

znám tvé city,
když letím nad tvém peří,
hnána láskou do zběsnění,
vítr fouká,
hraje si s vlásky,
do očí bijí krásy lásky,

nad krajinou,
jako Bohové pijíc nektar,
leť za sluncem,
leť za větrem,
leť za oblakama,
líbej mé rty,

vstávám v sedmém nebi,
čas ubíhá, vše je stejné,
stejně hezké jak kdy dřív,
co se stane,
až se vrátí zvony k nám,
probudíš se,
a já spatřím oči tvé,
tak hluboké,
jako studně nejhlubší,
políbím tě,
stějně jako dřív,
ať se vrátí,
nám to vůbec nevadí,

plápolající křídla,
na modrém obzoru,
tvé oči vstaly ze stínu,
a za hudby zvonů,
jsi mě zase políbila