Jsi pryč

Já chtěla jen dávat,jen dávat
jen dávat...
a asi jsem jen brala, jen brala
a brala.
Co zbývá?
Skrýt bolest, podat si ruce
a sklopit oči.
Žila jsem tiše,
jak nahraná deska se točila
-co taky víc deska umí-
a vpíjela každý Tvůj úsměv a pohled...
A pro Tebe zbyly z té desky jen šumy.
Já chtěla jen dávat
a zatím jsem jen brala.
...Teď těžko je mi.
Ty odcházíš jinam,
po tolika letech!
Co zbývá mi?
Poklonit se Ti až k zemi.