Nechápu

nechápu jak ze dne na den se štěstí ve smutek občas promění.Nezbyde nic jenom pláč a trápení.Vzpomínky u vnitř srdcí nás svýrají.....když jiným do ucha šeptají jak je milují!Ale to se prostě v tomhle světě stává , že máš strasně ráda...toho koho mít nikdy nemůžeš ani kdybys chtěla nic s tim nezmůžeš....bolí to šíleně mě to ubují slábnu mě to vlastně zabijí!ty a tenhle podělanej svět stojim na mostě už není cesty zpět!skáču a v mysli přemyšlím na můj nejštastnější den....a bylo to když ty ses objevil a nebyl to jen sen...ne vlastně den dnes nejšťastnější jest....na konci cesty té poslední jsem na jedné z tech mrtvých cest!