Bohyně 2

Bohyně 2

Jsou tři,
první i druhá i třetí se směje
a každá jinak.
já proti nim padlý v kolenou brečím.

Ta první,
jen letmo mě hladí
krásně se usmívá
její rysy mě vnadí.
Má lásko,
všeho se vzdávám jen abych měl Vás.
Já asi ji miluji - není má..

Druhá,
splní to co mi na očích vidí,
její oči jsou tak krásné –
nemohu se do nich přímo podívat.
Já miluji Vás snad.
jste mou spásou.
Možná se mýlím a možná si lžu.

Třetí,
ta krásná neznámá dívka,
tak vnadně nade mnou otvírá svá křídla.
Jste nádherná.
Nemohu spát a v modlitbách brečím.
Bože co dělat mám.
Má lásko já miluji Vás – buďte má.

K první i druhé zády se otáčím,
jen ke třetí spěchám,
pro třetí dívku pláču.
jen třetí je Bohyní,
jíž dávám své srdce.
Jen třetí je tou ženu,
pro níž umírám.