dnes jsem šla v dešti po ulici a bylo mi krásně...všichni se schovávali pod ochranu deštníků a nikdo z nich se nedokázal usmívat-jen já...je to nejhezčí pocit na světě,když vám stéká voda po vlasech a ramenou a to ticho než má přijít bouřka...vážně úchvatné-ta báseň naprosto vystihuje mé pocity :)a je dobře napsaná
22.05.2007 17:35:00 | ztracená
Dotýkat se jeho vlasů,
cítit v jeho srdci spásu,
jeho ústa na svých mít,
z toho snu se nevzbudit...
16.05.2007 10:05:00 | Inge
..ona a on...
tam kdesi za výkladem,
společné sladké chvíle
vychutnané...
pak ruka ruce
teplo předá mlčky...
odchází spolu
do májové pršky...
:o)
a já si říkám
"...kam ti blázni v dešti jdou..."
07.05.2007 11:26:00 | Cecilka
Jééj, krásný a poprvé jsem si přečetla báseň po slovensku a zoruměla jsem jí :-)
07.05.2007 10:54:00 | Rhiana E. Nebresk