pavouček

Mezi dvěma stvoly
jež zdobí korunky voňavé,
splétám z citů
velmi jemnou pavučinku,

snad zachytí se do ní
motýlí srdce Tvé,
pak budu moci být,
alespoň s Tebou na vteřinku,

sám pak se do svých sítí
vplétám znova,
aby Tvá křídla
mohla býti volná k letu,

a kapkou rosy zchladím
žhavá slova,
a poděkuji za Tvé křehké
bytí světu...