Duha

Dnes byl krásný den
a po zásluze odměněn
tou krásnou duhou na nebi,
jež s city píseň hrála mi.

Hleděl jsem na nebe,
a barvy duhy sledoval
Vzpomínal jsem na tebe
a své svědomí zpytoval:

Modrá jako voda, nebe,
jako barva očí tvých,
jako zvláštní orchideje
i v momentech posledních.

Zelená jak trávy luk,
jak když jsem byl malý kluk,
jako když jsem kráčel polem,
louky, lesy všude kolem.

Žlutá jako když Slunce svítí,
jako krásné luční kvítí,
jako když záře světel bije,
když své city hrdě kryje.

Rudá jako proudy vášní,
jako láva z nitra Země,
jako démoni z pekel strašní,
nemohu tě dostat ze mě!