Slova

Když letmý dotek bolí
když prostor v čase stojí
já čekám na ta slova
co rány v srdci hojí....
Tak tiše a rychle Tvá slova vklouzla,
do srdce mého, jako dýka
kdy z doteků našich se stala
už jen v minulosti rýha
Na oblaku vzpomínek
tiše se vznáším...
Tak jako kamínek v prachu
na velké poušti
se i já v tobě ztrácím...
Téměř až v oblacích jsem s tebou byl
vnímajíc jen tvá slova
Pro ta slova já rád žil
než jsem spadnul dolů, tam zhora...