Ty...a Já

Sluneční světlo ozařuje Tvé jemné rysy,
nejsi drsný kluk jako ostatní,
máš krásné tmavé vlasy
a lidé jsou kvůli tobě smutní.

Dívky Tě milují
nebo si to jen namlouvají,
kluci si na Tebe stěžují
a neustále Tě pomlouvají...

Já však vím,
že nejsi takový, jak Tě oni líčí,
denodenně o Tobě sním
a semínka pochybností ve mně klíčí.

Tvá hruď pozornost poutá,
je ochranitelská a pevná,
nasazuješ mi neviditelná pouta
když vidíš má jemná stehna...

Čekáš, co bude dál?
Nic, nesmí nic být.
Jak krásně si se na mě smál,
já teď můžu jen dál smutně snít...