Poprvé

Zůstal jsem stát v úžasu
zkamenělý,nemoha se hnout
A v mé náhle tak prázdné hlavě
se dunivě převalovala jediná myšlenka
...To spatřil jsem Tě poprvé

Však pohled,jenž jsi mi věnovala,nebyl výsměch
Ten pohled plaché laně zmítající se
v touze uprchnout a zároveň se sblížit
letmý úsměv na Tvé tváři
Dodaly mi odvahu
...Oslovit Tě poprvé

Jen pár slov,tak obyčejných,přesto zvláštních
Zdánlivě o ničem,však říkajících vše
Sladkých jak med divokých včel
Ta slova zapálila oheň
...Já políbil Tě poprvé

Doteky něžné,i spalující vášní
propletená těla žhnoucí žárem
Oděná jen světlem svíček
vrhají na zdi divoké stíny jak bájná stvoření
A celý vesmír vybuchl v tisíce hvězd
...Když měl jsem Tě poprvé