Um

Zablácené stopy,
z kaluží zkalených,
oprískané zdi,
strhané bildboardy,

...
uno
...
duo
...
tres
...

záře reflektorů,
v ní silueta slečny tančí,
barevný vzduch s nádechem lásky,
zabalený v pomeranči,

***

sněhobílá plocha,
jak list zaváný vichřicí,
hnědé ořezky z tužky,
jak dort sypaný skořicí,

rovnoběžná linie,
táhnoucí se prostorem,
ztotožňující se,
s autorovým názorem,

tři červené tečky,
tři schody do Ráje,
podobizna lásky,
ona však skutečná je,

***

po strništích vítr,
hraje žal na trávy,
oděná v děravých hadrech,
v roli staré dámy,

ladný krok vysokých noh,
svůdný pohled, lesk na rty,
v roli slíčné slečny,
den co den, dny co dny,

...

svůdné linky jejího těla,
rozpuštěné vlasy v jeden mocný tok,
sama spí v opuštěné tmě,
přitom vedle mě už přes rok,

v mém srdci její lásky,
když hladí moje tváře,
a přes vášeň nás dvou obou,
neviděla Samotáře!