Musím.....

Slzy žilami mi prochází.
Vím, že to musím zastavit, mně to dochází.
Jak mám zastavit svůj konec, konec lásky v sobě,
nehledat štěstí jen v temném hrobě.
Musím dostat ty slzy ven,
vezmi si mě, vem.
Nebudu se bránit, dopřej mi pokoje,
půjdu s Tebou, tiše a bez boje.
Nebudu se bránit, příjmu tvůj trest.
Být bez Tebe jsem nedokázal snést.
Čtyři černé svíce a jedna rudá,
pro Tebe jsem pouhá zrůda.
Na hranici dřeva fůru,
jen Ty vidíš ve mě stvůru.
Oheň dokáže Ti oddanost mou,
tak pojď, vem si duši mou.
Vždy jsem říkal, že je černá,
však jen Tobě byla věrná.
Mé srdce černá, kamení,
už nemůže snést ta zranění.
V mých očích už není lesk,
srdcem mi prošel pekelný blesk.
V pekle jsem vítaný host,
nenávidím Lásku, bojím se jí....
....Mám toho dost!