Vzpomínky

Moje lásko,
co mám dělat?
Důvěřovat svým silám?
Rozbít skořápku osamělosti?
Je čas odcizení
a hromadí se zažloutlé vzpomínky.
Vzpomínky
-to je chléb,co už jsme snědli,
to je dřívější vzduch,
předloňské slunce.
Ve vzpomínkách se tone,
jak v zatuchlé studni,
z níž se už nevynoříš.
v nejtvrdší skořápce je ukryta křehkost.
Ale i nejdelší pohlazení
je jenom krátký oddech
na cestě od jedné samoty k druhé.
Řekni,moje lásko,
co mám dělat?
Nemohu žít jenom ze vzpomínek.