Anotace: ...děti nám svou nadějí pomáhájí v těch nejhorších chvílích života...možná nezachrání loď, ale naučí žít pasažery...
..."severka"...jak chladné jméno jsi si dala...aby jsi se svým teplem svého srdce neroztála...neroztaješ... naopak, jsi tak viditelná...
Musím si na tebe udělat čas...líbíš se mi moc...:-)
14.05.2007 11:10:00 | Lota
Máš pravdu,zářivá!Děti ještě nezapomněly opravdu žít a vnímat krásy světa!To jen z nás to postupnou výchovou pro sobecké potřeby tohoto světa časem vytísnili!Leč nic není ztraceno!Hluboko v každém z nás to snivé dítě nadále spí.Jde jen o to,umět ho opět probudit k životu!//Mám-li krásnou myšlenku,vzpomenu si na Lenku! A doufám,že v blízkém čase ozve se mi třeba zase! A ve "vzkazů šuplíčku" přibude pár smajlíčků! A budu-li štěstí mít,zkusí pár slov připojit...//
Vezmi si,děvče,voskovky,
a kresli broučkům na krovky
to usměvavé sluníčko,
jak jen Ty umíš,Leničko!
Pak až se nebe zatáhne,
nás ztěží jen to zasáhne!
Z těch krovek na celičký svět
dál slunce smát se bude hned!
Delfín se prohne v pružném skoku,
mořská pana se protáhne,
na lodi staré snad sto roků
kapitán z dýmky potáhne.
A z očí Tvých se krásné dítě
zahledí na mne s úsměvem,
jak píšu curiculum vitae.
Buď sbohem,strachu!Čert Tě vem!
Tak už jsem zas spáchal zmatené verše.To dík Tvé inspiraci,hvězdičko!Nevím,kolikátý je to už dnes komentář a kolik veršů už jsem takto vypotil,ale bylo jich asi dost...Měj se fajn,hvězdičko! ;-)))
13.05.2007 19:25:00 | Kozoroh 1
Nevím proč, ale chytla mě z toho téměř mořská nemoc... asi je to moc sugestivní ;)
13.05.2007 10:51:00 | prostějanek
Ještě nikdy žádný pesimista neodhalil tajemství hvězd,
ani nedoplul k neznámé zemi, ani lidskému duchu
neobjevil nové nebe
(to mě jenom tak k tomu napadlo:)...úsměv pro tebe...ty naše kašnářko;)
11.05.2007 19:45:00 | Lizzzie