Sním

Den co den sním o touze,
sním o lásce...pouze.
Pak mé srdce zasáhne očí pár,
který ve mně vznítí žár.
Když mou mysl svírá hněv,
vyléčí to tvůj úsměv.
Tys omámil mou mysl,
tys mého života smysl.
A když jsem ti celá oddaná,
přichází nejkrutější rána.
Vše byla pro tebe jen hra a zábava,
teď už mi nic smysl nedává.
Proč sis s mým srdcem hrál,
proč, oč ti jen probůh šlo oč?
Už nechci tvým lžím naslouchat a vidět tě,
chci přestat žít a neslyšet tě.
Pomalu se hojí rána,
krutá lásky zrada.
Teď už zas jen sním prokletě
sním o velké lásky odplatě.