Noční pohádka
V nočních pohádkách,
kdy milovat smíme,
na sladkých polibkách,
spolu si sníme.
Hvězdnou mlhovinou oděná,
z komety šál,
noc celá probděná,
co bude dál?
Vášeň a kruté daně,
pro hodin pár,
pak duší platit za ně,
když spálí tě žár.
A přec lásku dát,
byť vše dáno,
ďáblu se zaprodat,
než vzejde ráno.
Srdce zamknout,
zahodit klíč,
naprázdno polknout,
láska je pryč.
Ve věži bez oken,
jen bledý svit,
pavučinou opředen,
před světem skryt.
Hudba dnes tichá,
v dáli teskně zní,
čas co nespěchá,
beze slov vyznání.
Hvězda naděje,
v noci planoucí,
víc nezahřeje,
srdce chladnoucí
Samota zas družkou,
ta nikdy nezradí,
černou svou tužkou,
osud mi potvrdí.
Komentáře (2)
Komentujících (2)