Dárek

Dej mi aspoň hrstku smutku,
není-li v Tvé moci láska!
Jinak utrápím se jako zem,
co suchem praská.
Jak mlha jsem bez kořenů,
jež by bolest působily.
Dej mi aspoň slzy,
nechceš-li dát šťastnou chvíly.
Zachráníš tak zprahlé srdce,
v pramen proměníš mé oči...

Jen jestli mě i bolest
nemine či nepřeskočí.