Věnec smutku

Na louce plné tulipánů,
na závoji z nlhy,
sedím,
opuštěná a samotná.
Splétám věnec smutku.
Kdy každá jedna kytička je
vzpomínka na Tebe.
A až ho uviji
pošlu Ti ho po vodě,
aby jsi věděl,
že někde v dáli
na Tebe někdo s láskou
vzpomíná.