Svatojánská noci

Na samém okraji
..........usedla
Strnulá
Jen v mé košili
a šeravém přísvitu noci
slastného očekávání

Když jsem poklekl
nadosah oltář života
Okolo šíje
Tvé dlaně objaly mne
Byla to předlouhá chvíle

Svatojánská noci
kde dojít pokladu
než klečící
před Tebou
Rab
Když odkládáš závoj tmy
a odhalíš
úchvatnou křivku svých ňader

Svatojánská noci
hýříš teď štědrostí
abys vzápětí vzala zpět
co živí naději
že i zítra
pokleknu
před Tvým oltářem
Polaskám vztyčené životy
sametu Tvých pevných ňader
a pak vezmeš mne za ruku
a já...
Nechám se Tebou vést
po tom všem
co potají nazýváme rájem

V šeravém přísvitu
noc míjí se s úplňkem
Dva věční milenci
Ty a já
každý ví o štěstí
.......své....
A také se míjíme
jako na obloze
.....ti dva...