Na dně

Na dně

Zamiloval jsem se do Tebe a klesnul jsem až na dno.
Zpočátku bylo to krásný , pak však jen tma a chladno.
Hlasitě povzdechlas‘ že tě nikdo nemá rád.
Já bláhově doufal, že bych moh‘ být víc než jen kamarád.
Proto klesal jsem v domnění , že Tebe tam najdu.
Jak kruté bylo zjištění, že nejspíš zde zajdu.

V té tmě hledal jsem Tě po dně a pořád ptal se sám dokola.
Proč jsem se do tebe zamiloval?Co jsem to za vola!
Pomalu docházel mi kyslík – já jak blázen psal jsem básně Tobě.
Tys mezitím byla s tím svým(sic jen ve snech) ale v jiný době.

Konečně jsem se odrazil a k hladině stoupám.
Že mě zpět nestáhneš s nadějí doufám.
Srdci se prostě nedá poručit,proto musím i vás nyní poučit:
NENALHÁVEJTE si něco když holka má jiného ráda.
Vás bude mít STÁLE „jen a jen“ za kamaráda.
(LSI, 13.8.2004) (2)