Pár tržných ranek na srdci

Ty vrátil jsi mi srdce,
které si musím vzíti zpět.
A na něm pár tržných ranek,
o kterých musím vyprávět.

/Já to srdce ale nechci vrátit…
a ty rány bych klidně odpustila…/

Já však dala Ti ho celé,
bez vady - v pořádku.
A teď to zní jako příběh,
jako bych vyprávěla pohádku.

/Je možné žít bez srdce? Jestliže je to přežívání, tak ANO.
Ale ta pohádka už je jen vzpomínkou pár lidí…/

Tak můžu třeba začít:
Žilo bylo jedno srdce,
bylo však bolestí protkané
a láskou trpělo prudce.

/Pohádky jsou výmysly pro děti…
bolest je ale skutečná.../

Jenže co dělat, když trápit se nechci,
v nitru pomalu umírat?
Můžu přežít těch pár tržných ranek,
nasadit masku a na svět se usmívat…

/Nechci to srdce vrátit... PROSÍM, nevracej mi ho zpátky.../