Třídila jsem myšlenky :-)

Nechci vstávat, nechci žít,

chci Tě vedle sebe mít.

Žízním.

Nechci hvězdy, noční nebe,

letní déšť, vždyť já chci Tebe.

Teskním.

Nechci den a nechci noc,

chci Tvé ruce, chci tak moc?

Prosím.

Nechci lži a nechci kýč,

proč musíš být stále pryč.

Proč?

Nechci zmar a nechci stesk,

bez Tebe oči ztrácí lesk.

Ty mé.

Nechci stejnost, nechci nudu,

už zítra zase jiná budu.

S Tebou.

Nechci boj a nechci slzy,

vždyť je na to ještě brzy.

Myslím.

Nechci hádky a nechci křik,

i když jsem stejný bojovník.

Jako Ty.

Nechci tlak a nechci „musíš“,

milovat chutná, až když to zkusíš.

Sám.

Nechci věčnost a nechci konec,

slyšíš, jak ovečkám cinká zvonec ?

Těm mým.

Chci laskat a chci hladit Tvé tělo,

to mé na tom Tvém by se nádherně skvělo.

Ano.

Chci líbat a chci ochutnávat Tvoje rty,

vím, že ten jediný jsi právě Ty.

Tuším.

Chci být blízko a chci Tě cítit,

chci nechat v sobě plamen vznítit.

Vášně.

Chci být Tvoje a chci být jedinečná,

myslíš, že umí být láska věčná?

Ta naše.

Chci být tajemná a chci být zasněná,

chci být nádherně různá, proměnná.

Pro Tebe.

Chci být zamilovaná a chci cítit lásku Tvojí,

když je opětovaná, je to štěstí dvojí.

Tvoje a mé.

A pak jednou zas budu chtít vstávat a tak moc zase žít…

S Tebou a pro Tebe, lásko.