Trpasličí Lidová

Však počkej až Tě jednou
do svých sítí polapím,
vidím v Tobě vílu kouzelnou.
Já vím, že jednou na tohle doplatím,
ale snad do té chvíle budeš mou.

Budem běhat po pasekách,loukách,paloucích
tam kde skřítci v mechu skryti jsou.
A až Tě jednou začnu nudit, tak mě opustíš
ale snad do té chvíle budeš mou.

Postavíme si spolu domek z větviček smrkových
a bude bydlet pod jednou střechou.
Možná jednou spadne šiška a mne zavalí,
ale snad do té chvíle budeš mou.

A až budem starý párek mechem porostlý,
tak budem strašit místní šlechtu zlou,
ale jak mi se leknem, nás u srdce zabolí,
ale snad do té chvíle budeš mou.