Kdo to ví?

Když duha barví letní oblohu
bosi, po nohou, skáčem do stohu,
po louce, pak do vody ledový,
kam doskáčem? No, kdo to ví?

Když vítr žene listí do polí,
sám uhání přes kopce, údolí,
na obloze jsou ptáci kovoví,
kam letí? No, kdo to ví?

Slunce si svítí, mraky plují dál,
na břehu řeky malý vrabec stál,
pak vznesl se vzhůru do stromoví,
kam hleděl? No kdo to ví?
No honem. Kdo to ví?
Nikdo to nikdy nepoví...