Čáp a mlha

Zmizel v bílé kaši
čáp,jenž letí z daleka
mlha pryč ho odnáší
oba jsou jak od mléka

Čáp se v rákosí
postavil na nohy jako chůdy
s žábou na kameni klábosí
jak zabloudil a neví kudy

Čáp mluvil dlouho do noci
žába naslouchá jeho povídání
přemýšlí,jak mohla by pomoci
aby nespolkl jí ke snídani

Nečekal opeřenec do rána
rozevřel zobák,klapy,klap
,,malá jsi na velikého pána ''
povídá si sám pro sebe čáp