Když si hraješ na honěnou
a natlučeš si kolínko,
nemáš dítě na vybranou,
musíš křičet: maminko!
podívej, mám bebínko...
pofoukej ho malinko...
pak musíš zas hrát na honěnou,
nemáš prostě na vybranou.
Když tě vzbudí v noci sen,
co neblíží se pěknému,
nemáš dítě na výběr
než napodobit sirénu,
pak přijde táta záchranář,
zpět uloží tě na polštář...
a ty budeš snít další sen,
nemáš totiž na výběr.
Každou starost, každý mráček
odeženou rodiče,
ty volíš jen kterou z hraček
vytáhneš dnes z krabice.
Až budeš dítě plnoleté
budeš muset vybírat,
však nebude to jednoduché,
tak běž si zatím v klidu hrát.