Usednul malý motýlek
do stínu trav, tam kde je chlad,
jen kutálí si kamínek
a odmítá si hrát.
To že má velké trápení
ví každý snad, kdo má jej rád,
jen přítel Čmelák nelení
mu radu svojí dát.
Netrucuj malý Žluťásku,
že mnozí jsou líp zbarvení,
to tvojí krásu nemění
a ani šanci na lásku,
já spolknu tohle kamení,
zkouším-li ti snad lhát.
Motýlek moc rád uvěří,
že musí vstát, je stále mlád,
zas vznese se do povětří,
už nechce trucovat.
co je to prosím tě za motýla
že by chtěl takhle trucovat??
v své transformaci je z něj Síla
nemrhá čas - zná hloubku díla
co Existence vytvořila
aby mohl nektar ochutnat :)*
24.11.2024 13:09:46 | šuměnka
:-)
Je to motýl co se vzpíná
ve stínu být v depresi,
naštěstí však jeho křídla
slunce jsou, jenž nese si.
;-)
24.11.2024 14:00:22 | Ž.l.u.ť.á.k.
Ach, jak líbezné a něžné. Nepsala to tvé druhé já?
24.11.2024 11:24:10 | karolinakarol
Ne, Karol, já mám jenom jedno 'já', jsem moc velký individualista na to abych se o něj s někým dělil:-)
Díky, pěknou neděli:-*
24.11.2024 12:22:18 | Ž.l.u.ť.á.k.
I když už zatra dlouho nespadám do týhle kategorie, beru si z toho...:-)))
24.11.2024 00:26:52 | cappuccinogirl
Čmelák je charakter...proto je chráněnej :)
23.11.2024 23:49:03 | Anfádis
S tím nemám absolutně žádný problém, je to snad jediný druh hmyzu, který mi nikdy neublížil:-)
Děkuju, Anfádisko;-)
Dobrou noc:-*
23.11.2024 23:58:54 | Ž.l.u.ť.á.k.