Noc

Noc

Měsíčku svítíš mi na cestu zas,
hvězdo ty záříš a tvůj jas,
se rozprostírá po okolí
a mé srdce opět bolí.
Kéž bys jenom mohla říct,
proč mi nikdo nejde vstříc,
proč stále jsem tak sama,
proč nesvítím nahoře s váma?
Hvězdičky se usmívají,
v sobě plno lásky mají
a já stále jenom hledám,
ať v sobě lásku také mám.
Proč mi jen nebe nic nepoví?
Jak hvězdy mluví, kdo to ví?
Chci znát svůj osud, život.
Zatím je jak pichlavý hrot.
Moudrý měsíc všechno zná,
proč jsem nemohla být tvá?..
Proč zůstala jsem zcela sama,
když milovala tě? ale tys šel jinama.
V noci houpala jsem se v síti,
vyschlá hladem bez pití.
Nezamhouřila jsem oka a venku nohu
a houpala se a pozorovala oblohu.
plno jiskřivých malých hvězdiček
a jen na mě se smál měsíček,
ale nepromluvil ani slůvkem ke mně,
protože ten mluví a rozumí je neživá země.
To není jako slunný den,
v noci chodí zamilovaní ven,
aby ten příjemný noční klid,
jim umožnil, aby se rádi mohli mít.
Magická světla ve tvarech různých
si dokáži představit v očích mých.
Prý z hvězd dá se číst tajnost,
kterou v sobě ukrývá noční skvost.
Jen podívej nahoru do dáli
a věř, že pokud hvězda padá-li,
tvé vroucné přání se splní,
abys, ze života neměl trní…