Útěk

Když vylétla jsem z hnízda ven,
zavýskla jsem svobodně,
že mohu zpívat, být tu všem,
myslela jsem si chorobně.

Teď utápím se v závějích a rozhrnuji cestu,
sama si vše ztěžuju a pasuji se na nevěstu.
Na nevěstu neznáma, co vyhledává změnu, zároveń je nestálá a prahne po problému.

A když život plyne hladce, chybí kuráž, motivace,
proto si to ztěžuji a svůj život zpestřuji.
Jen se často nechápu, ve svém nitru zatápu.

Pokud tajně miluji, jsem jak saně ve sluji.
Sálám, hořím, srdce zpívá, a můj zrak se smutně dívá.........
A můj hmat spí na polštáři..vlasy zalesknou se v záři.........
Oči jiskry žhavosti...tělo - snůška cenností

Do mechu měkce ulehám a zavírám oči,
les slaví svátek ticha, a mně se hlava točí,
něco mě lehce šimrá, stéblo trávy pod nosem
a něco pod obočím.
Nebojím se a oči neotvírám,
zlehka se nadechnu.
Duhové mapy před sebou na plátně rozkoši mám,
cosi mě šímrá,
já nebráním se tomu,
nejsem si jistá,
zda područím se zlomu.