Múza dnes nepřijde

Jen tak jsem si sedl,
že prý napíši příběh,
povídku či báseň,
ale jen sedím a dívám se…

Múza nepřichází

Je pravda,
mohl bych psát o lásce,
která není prví a ani jediná,
o světě jenž je zkaženej,
a nic dobrého ho už nečeká,
vedl bych konverzaci sám se sebou,
o životě a o všem okolo,
ale k čemu, když stejně jednou skončí…

Múza prostě nepřichází

Ano, mohl bych vyprávět o:
toulavých andělech,
o starcích jenž píšou básně,
o mladých dívkách jenž vylívají si srdce,
o někom či nikom,
kdo zrovna má nápad,
či o sobě…nebo rovnou o ničem…

Múza dnes skutečně nepřichází

Mohu si dát ještě skleničku vína,
či panáka vodky či domácí pálenky,
pak nejen srdce roztaje,
vše je už jedno a slova jdou samy,
ale víte, být alkoholik či poeta?
nevím co je lepší?

Dívám se z okna a říkám,
„ Doufám, že múza dnes nepřijde…“