Nevidoucí

Moc hezky podáno...

24.05.2007 08:15:00 | JirkaS

pravda pravda,souhlasím.mě očička zlobily celý rok a jsem přesvědčen ,že mi Bůh dával oddechový čas,abych se zastavil a mohl si spoustu věcí uvědomit-a že jsem to potřeboval(-:.proč jenom člověku vždycky tak rychle otrne?

23.05.2007 16:35:00 | Savage3

...připojím se trošku k Lotě. Slepota je neštěstí velmi chabě kompenzované posílením ostatních smyslů. Slepota ducha nejde ani vykompenzovat a navíc se těžko hledá soucit. Bohužel, duchem slepých je strašně moc. Dlouhá léta jsem pracoval v budově, kde sídlila organizace pro pomoc nevidomým a tak jsem denně obdivoval jejich duchovní sílu, tak odlišnou právě od slepoty ducha.

22.05.2007 18:22:00 | muzikant

Mám to štěstí že smím koukat kolem sebe..a potkávám v parku holčičku se slepeckým psem.Povídáme si často, na chvilku jsem jejíma očima,ale představit si život ve tmě nedokážu...ani náhle ani od natrození...děkujiBohu, že smím pozorovat svět...a děkuji, že smím být očima jedné holky alespoň na chvilku.
A díky za skvělé počtení...

22.05.2007 16:34:00 | Navire

neumím si to představit takže živote díky že jsem zdravá

22.05.2007 13:21:00 | whiolet

...nedávno jsem byla na koncertě nevidomé mládeže...setkala jsem se s nimi osobně...tak velká srdce, obrovská láska k muzice, k životu, mě tolik zahanbila, že jsem vnímala já, svoji slepotu...

21.05.2007 18:44:00 | Lota