Kam slunce nechodí
Kam slunce nechodí
Anotace: tam není pomoci
Nejupřímější ze všech zpovědí
který člověk zadupe sám v sobě
aby mohl vykrystalizovat v bestii
je láska
ona je víc než my než vesmír než všechno to
smítko touhy který svíráme v dlaních
s palčivou bolestí
neboť ona nás přivedla na svět
ona nás přinutila se našrotit něco o vesmíru
přes noc
ona nám zpotila dlaně když jsme se milovali
Nejupřímější zpovědí kterou znám
mi do úst vyryla matka
když se vzdala přítomnosti
a chytla mě za ruku měla ji strašně ledovou
vzdala se přítomnosti
aby spasila naši budoucnost
tehdy jsem ještě vinila doktory
dnes už ne
promiň, tohle jsem asi nezvládla
který člověk zadupe sám v sobě
aby mohl vykrystalizovat v bestii
je láska
ona je víc než my než vesmír než všechno to
smítko touhy který svíráme v dlaních
s palčivou bolestí
neboť ona nás přivedla na svět
ona nás přinutila se našrotit něco o vesmíru
přes noc
ona nám zpotila dlaně když jsme se milovali
Nejupřímější zpovědí kterou znám
mi do úst vyryla matka
když se vzdala přítomnosti
a chytla mě za ruku měla ji strašně ledovou
vzdala se přítomnosti
aby spasila naši budoucnost
tehdy jsem ještě vinila doktory
dnes už ne
promiň, tohle jsem asi nezvládla
Autor Jasmin de Paris, 21.05.2007
Přečteno 277x
Tipy 0
Komentáře (4)
Komentujících (4)
Doporučit
TiskKomentáře
Vždycky, neustále a pokaždý, když čtu tvoje verše, mi přeběhne mráz po zádech, ne ten nepříjemnej, ale mráz z toho, že vůbec existuje někdo, kdo dokáže používat slova jako ty, někdo, kdo dokáže, že slova už nejsou jenom slovy, někdo jako ty...
A vždycky, pokaždý, když ucítím ten mráz, mi mozek semele pár dalších myšlenek a já znovu pochopím věci, které už jsem zapomněla nebo na které jsem zanevřela..
A za tohle všechno... ti děkuji
21.06.2007 14:16:00 | Renatka