zloděj

V dlaních máš můj ráj
prosím každym dechem
at mi ho už daj,
pláč mizí vzduchem
Někdy strach, někdy naděje,
máš mě jako zloděje
tvý svobody,
láska z jiný podoby.

Tak s ptačím zpěvem
poslouchám zas kritiku
nechci zloděje
sebevědomí a s hněvem.

Nechce se mi věřit
zloděje štěstí
nechci misto lasky
do srdce pěstí.

Máš v srdci tolik místa
tvá mysl je čistá
Pro č mě za to trestá?

Nebran se polibkům,
nebran se touze,jsem tvá zlodějka,
tvýho času
ze štěstí i nouze.

Nechávám se mást
misto abych dávala
musim tvůj čas krást....

V dlaních máš kus krásnyho světa
žádná dlouhá věta,
nezná moje plus,
jen zlodějnu a její hnus...