Pouliční lampy

Pouliční lampy hodují, k večeři je tma
už se ty mrchy radují, že je ta noc bezbranná
a já si dělám potají
sám pro sebe svou noc,
myšlenkám na pomoc.

Jen tak v koutě schoulený, o světě přemýšlím
a už jsem z toho zmatený,tak jako za deště
kdy kapky k zemi padají
na listy leknínů
jak pocit pro vinu.

Tak jako malé dítko hraju si a kapky polykám,
a dělám různé pokusy, před deštěm utíkám,
stejně mi padá na řasy
a já pak nevidím,
to lidé závidí.

S hvězdami mluvím často s radostí, to lidé nechápou
jen se hryžou závistí, že to nedokážou.
Tuhletu moc mám naštěstí,
s hvězdami strávit mnoho chvil
abych svět lépe pochopil.

Po noci příjde den a lapmy pohasnou, pocity jsou ty tam,
noc ztrácí svoji sílu úžasnou a ve stesk procitám
dobré věci v lidech vyhasnou
je tu zas další všední den
světu jsem podroben.

Ve skrytu duše doufám v další noc, už se mi stýská
pokaždé cítím její moc, je mi tak blízká
volám tě noci o pomoc
chci opět s tebou tady snít
a čas zastavit.